Překladatelské sazby

Tomas Mosler, MITI wrote:

Pane Horáku, nejste poněkud upjatý (nebudu psát drzý), když spojujete nevychovanost (?) s počtem dotazů v diskusi? Vytýká snad někdo vám, že chcete psát jen tak nebo tak? Doufám, že se zase nenakulujete.

Já takový výběr mám a on ho nemá, a jelikož jsem hledal výhody práce za vyšší oproti nižší sazbě, proto on je v nevýhodě oproti mně. Co je na tomto prosím vás nepochopitelné?
Pokud čistě pro tento příspěvek přijmu vaši spekulaci o měnících se objemech poptávek: Vy si vyberete (příklad) z 5.000 slov poptávek ve vaší specializaci zakázku o objemu 2.000 slov, a ten jiný překladatel přijme tu jednu poptávku ve své specializaci o objemu 2.000 slov. Oba vyděláte nějaké peníze překladem 2.000 slov. Jaká je v tom pro jednoho nebo pro druhého (ne)výhoda?

Ales Horak wrote:

Pane Moslere, vy i já zde hazardujeme svými domněnkami...

Nevýhoda je v tom, že já si vybírám 2000 slov denně z 5000 slov a více nabídek, a mám tedy větší manévrovací schopnost vyhodnotit adekvátnost zakázky právě pro mě, on chňapne po každých 2000 slovech, která mu denně přijdou, jelikož jeho vyšší sazby jsou natolik vysoké, že jak se subjektivně domnívám (a nekamenujte mě za to), budou mu chodit právě jen ty 2000 slov denně. Nedej bože, že to nebude jeho obor a on jej nezvládne, ale protože ví, že poptávky jsou omezené, zakázku přijme.

Ales Horak wrote:

Nevím, co bych měl akceptovat na nějakých vašich výhradách vůči mým diskusním metodám (já také neřeším vaše diskusní metody), zejména když jen píšete, jak je to nepochopitelné - je to pro mě jen abstraktní fráze bez nástinu konstruktivního řešení. Pokud se vám to nelíbí, tak se mnou buď nediskutujte, nebo - místo spikleneckého osočování ve spojení s panem Mrázkem z kdoví čeho - napište, jak že bych vám měl psát, abyste byl spokojen. Já vám ale také neurčuji, zda máte citovat tak nebo jinak (apod.).

Je mi jedno, co si který kolega pamatuje, staré stránky snad nemizí a pokud není nějaký kontext na první pohled zřejmý, pak pokud někomu chybí, může si jej dohledat nebo se na něj zeptat. Snad zde nejsme v mateřské školce. Jestli je pro vás takováhle absurdita byť jen záminkou k domněnkám o číkoli nevychovanosti, tak nevím. Ať už píšu v jakémkoli diagramu nebo co, může se vám to líbit nebo nelíbit, prosím - ale spojitost s (ne)vychovaností je asi taková, jako kdybych tvrdil, že jste nevychovaný, když se jmenujete Aleš a ne Petr.

(To, zda překladateli s 8 centy může nebo nemůže chodit právě jen 2.000 slov, není až tak podstatné. Nemá to žádnou výpovědní hodnotu, protože stejně tak lze namítat, že ani překladateli se 4 centy nemusí vždy chodit aspoň 5.000 slov. Klidně oba mohou mít nějaký den 0 - ale pak to bude větší propad spíš pro toho "vybírajícího". A naopak ten 2tis. může zvládnout i 4 tis., pokud přijde dvojnásobek, kdežto ten 5tisícový v případě dvojnásobku pouze ztratí čas tím, aby z 10 tis. slov vybral nejzajímavější 4 tisíce - jen příklad.)

Podstatné podle mě je, že oba překladatelé ve finále zpracují zakázku ve svém oboru (se kterou jsou spokojeni a tak dále, nevím, jak bych to dostatečně popsal, abych eliminoval vaše výhrady) a která je pro oba ve stejném objemu (ostatně kdybych chtěl odbíhat, také bych mohl napsat, že naopak je ve výhodě překladatel 2, protože vezme to jedno "pravé ořechové" a nemusí ztrácet čas s tím, zda je hezčí zakázka A nebo B).

Abych to shrnul - jestliže tedy oba přeloží 2.000 slov, proč by jednoho nebo druhého mělo v kontextu zajištění živobytí trápit, jak velký nebo malý byl v daný den převis nabídek, když se další den stejně začíná pracovat od nuly?

Pavel Prudký wrote:

Zdravím, kolegové!
Koukám, že tady řešíte zajímavé věci, nemíním se však nějak hlouběji zapojovat.
Chápu obě strany, byť je jich tu asi více….
Nechci vypadat jako nějaký sudí, ale přispěji troškou do debaty.
Příklad - moje dcera: může nabízet své překladatelské služby za 3 centy, já ji budu dělat výstupní kontrolu zdarma, takže si dovolím tvrdit, že bude levná a kvalitní, a nadávejte si nám, jak chcete…. Myslíte, že by se chytla za 8 centů?

Pavel Prudký wrote:


Levný překladatel přijatelné kvality pro ně něco přeloží a tyto pro zahraničí pracující agentury (jak mi bylo sděleno) zaměstnávají interní korektory, kteří musejí být poměrně kvalitní, aby agentura neriskovala ztrátu klienta nějakým výsledným paskvilem.

To, co zde tedy naznačuješ, již dávno běžně funguje.

1) Nepřehlednost (myslíte si, že se někomu chtějí číst naše sáhodlouhé úvahy a ještě zjišťovat, kdo vlastně má pravdu?) - takhle se můžeme bavit e-mailem, a ne zde, kam každý odbočí ve svém volném čase, který chce věnovat právě zlepšení své finanční situace, a ne aby chroupal vaše složité a moje jednoduché myšlenkové pochody.

2) Časová náročnost - pokud mi chcete pokládat v každém příspěvku pět otázek, já je klidně zodpovím, ale jednou za čtrnáct dní, až vše řádně "syntetizuji". Já se dokážu ubránit a vše objasnit. Bude to mít ale po čtrnácti dnech smysl? To, že s vámi asi dva nebo tři dny hovořím tak intenzivně, je zcela výjimka. A tím nechci říct, že jsem "jako pán někdo". Prostě jsem tím chtěl naznačit, že diskuze s vámi vede (jak jsem si všiml u ostatních diskutujících) k onomu "udiskutování" - tedy protistraně se už nechce na vaše otázky dále reagovat.

Nebo můžete mi uvést příklad, kdy byla vaše diskuze s někým dotažena dokonce a kdy jste napsal, souhlasím a končím?

Malichernost, hnidopišení, puntičkářství - stejně jako vy si na mé odpovědi dokážete najít něco, s čím můžete argumentovat, stejně tak to dokážu i já u vaší odpovědi, a tak můžeme pokračovat do nekonečna. Ale proč? K čemu to je?

A proč najednou píšete, že někomu musí nebo nemusí něco chodit? Jasně jsme vycházeli z modelu, že překladateli za vyšší sazbu chodí 2000 slov denně a mně za nižší sazbu 5000 a více slov denně.

Moje pointa byla v tom, že já při nižší sazbě cítím větší jistotu právě tím vyšším objemem zakázek, než překladatel s vyšší sazbou.

A jak jste asi vůbec nepochopil, já při tom více než dvojnásobném výběru mohu s pomocí různých parametrů zakázky dosáhnout i vyšší ceny hodinové práce než překladatel s tou vyšší sazbou, ačkoli naše počáteční sazba mohla být v poměru 1:2.

Vy ve své práci jste vždy schopen brát vše?

Vladimír Hoffman wrote:

Inac treba povedat, ze na Slovensku tieto nizkorozpoctovky dlho neboli, v tomto pripade ide o export z CR. Spominam si, ze ked sa spevavci v 1997 etablovali na Slovensku, dost dlho ma skusali zlomit na nejaky preklad z obklastoi skolstva za 140 Sk. Ani za svet nedokazali pochopit, ked som im vysvetloval, ze aktualna cena je minimalne 180. A ostatni su na tom podobne, v Mudrom preklade boli uprimne zdeseni, ked som im vysvetlil, ze bezna agenturna cena (to uz bolo v hlbokej krize) je 11 € za normo. Ked som im na pripomienku, ze si musim uvedomit, ze je kriza, odpovedal, ze ved to aj je krizova cena a pred krizou som u jednej agentury bral aj 20 € za normo, ocividne si mysleli, ze si to vymyslam (nevymyslal som si).

Tomas Mosler, MITI wrote:

A jak jste asi vůbec nepochopil, já při tom více než dvojnásobném výběru mohu s pomocí různých parametrů zakázky dosáhnout i vyšší ceny hodinové práce než překladatel s tou vyšší sazbou, ačkoli naše počáteční sazba mohla být v poměru 1:2.

Ale to jsem pochopil. Jediné, co nechápu, je, proč si myslíte, že projekty s úžasnými fuzzy dostávají jen překladatelé s nízkými sazbami. Jak jsem již napsal včera u příkladu s repeticemi, "dvojnásobnost přece platí pro obě sazby". Pokud to nemám chápat jako další příznak vašeho úsilí vytvořit jakési obecné zdání, že výšesazbovým překladatelům chodí samé hrozné kšefty (nebo jim chodí častěji než nížesazbovým), jaký má smysl brát v potaz stejný počet shod v 2tis. zakázce překladatele A a v 2tis. zakázce překladatele B?

1) Pan Mosler zastává (jako lepší) model vyšších sazeb pro zahraniční klienty (u českých nejsou z 99 % možné) i na úkor menšího počtu poptávek.

2) Pan Horák zastává (jako lepší) model nižších sazeb pro české i zahraniční klienty (jeho sazby jsou možné u českých i zahraničních klientů) při požadavku vyššího objemu poptávek než realizovaných zakázek.

Moje argumenty jsou větší manévrovací prostor - možnost výběru, a tedy využití více příležitostí ke zvýšení ceny hodinové práce, a vyšší jistota v podobě většího počtu nabídek. Proti mému modelu mluví vyšší objem práce, který je však v mém konkrétním případě produktivity docela irelevantní.

Pan Mosler tyto argumenty vesměs (s něčím možná souhlasí) popírá (jak jsem pochopil z nekonečného počtu otázek).

A právě proto nemůže "dvojnásobnost platit pro obě sazby". Projekty za vyšší sazbu s nejvyšší pravděpodobností ošetřuje sofistikovaná agentura s řadou CAT nástrojů, která by se jen tak nenechala připravit o svůj zisk, projekty za nižší sazbu s nejvyšší pravděpodobností ošetřují méně gramotné (třeba česká) agentury nepoužívající CAT nástroje.

Dokážete s tím souhlasit?

Můžete také přijmout jako fakt, že cesta k získání této výšesazbové zakázky může být časově náročnější než cesta k získání nížesazbové zakázky a z časového hlediska se tedy může i zde jednat o finanční rozdíl a "umělé" povýšení, resp. ponížení sazby?